Do letošního ročníku Dopravní soutěže mladých cyklistů, které se účastníme pravidelně již šestým rokem, jsme vstoupili s kádrem ostřílených cyklistů. Jádro našeho týmu tvořili – Rosťa Sirný, Kristián Bořil, Marian Straka a Nikola Kocmanová, kteří soutěž absolvovali s úspěchem už v loňském ročníku. K nim přibyla ještě Karolína Hanzalová a jako náhradníci se připravovali Katrin Foretníková a Tobiáš Charvát. Ani letos jsme přípravu nepodcenili, protože víme, že konkurence je už od okrskového kola, které se pravidelně koná na dopravním hřišti v Hustopečích, velmi velká. Pečlivě jsme dřeli testy z pravidel silničního provozu, učili se poskytnout první pomoc při dopravní nehodě, projížděli bez chyb křižovatky na dopravním hřišti a třásli se před jízdou zručnosti. Na samotné soutěži mohlo naši školu reprezentovat čtyřčlenné družstvo – dva kluci a dvě děvčata. Do Hustopečí na okrskové kolo v úterý 30. dubna vyrazili Marian Straka, Rosťa Sirný, Nikola Kocmanová a Karolína Hanzalová. Počasí bylo uplakané už od samotného rána, soutěž jsme zahájili v pláštěnkách. Díky skvělé organizaci, vše probíhalo jako na drátkách a i přes dešťovou clonu jsme si soutěž užívali. O soutěžící bylo všestranně postaráno – od teplého čaje až po pořádný řízek. Vyhlašování výsledků bylo pro nás potěšující, protože jsme obhájili loňské třetí místo a to znamenalo, že postupujeme do okresního kola, které se letos konalo v Mikulově.
Tam jsme vyrazili už dva týdny před soutěží, abychom si projeli tamní hřiště, plné zákazů, příkazů a jednosměrek. Ani tentokrát nebylo počasí v den soutěže ve čtvrtek 23. května sportování příliš nakloněno. Sice nepršelo, ale soutěž jsme absolvovali v bundách, čepicích a někteří i v rukavicích. I přes zimu jsme ale pořádně zabrali, opět se zahřáli čajem a posilnili řízkem a dobrotami od maminek. Disciplíny byly stejné jako na kole v Hustopečích, rozdíl byl jen v tom, že ze zdravovědy jsme psali test. Při vyhodnocování jsme byli napnutí, protože do krajského kola postupovalo pouze vítězné družstvo z každé kategorie (mladší a starší). Se zatajeným dechem jsme sledovali zvyšující se šance našeho družstva, až nakonec zbývala přečíst pořadí posledních dvou. I letos jsme mohli propuknout v mohutný jásot nad prvním místem, které nám zajistili Marian Straka, Kristián Bořil, Nikola Kocmanová a Karolína Hanzalová. To znamenalo postup do krajského kola do Brna. Jako bonus jsme také měli v našem družstvu nejlepšího jednotlivce mezi kluky, kterým byl Kristián Bořil s nejmenším počtem trestných bodů ve své kategorii.
Na přípravu jsme nyní měli minimum času, protože krajské kolo se konalo už v úterý
28. května. Vyzkoušet si brněnské dopravní hřiště jsme proto vyrazili hned v pátek, v pondělí jsme pilně obvazovali, resuscitovali a dřeli práci s mapou. V úterý ráno jsme vyrazili ve složení Rosťa Sirný, Kristián Bořil, Nikola Kocmanová a Kája Hanzalová autobusem směr Brno. Uvědomovali jsme si, že se utkáme s těmi nejlepšími družstvy z okresů jihomoravského kraje. Do soutěže jsme dali úplně všechno, byli jsme soustředění a snažili se být bezchybní. Každý trestný bod totiž v tomto kole už může být rozhodující pro umístění. Opět se počasí rozhodlo nám soutěž pokropit. Tentokrát to ale nevadilo, velká část dopravního hřiště v Brně je totiž zastřešená a všechny ostatní disciplíny probíhají v budově v moderních učebnách. Bylo to velmi napínavé. Naše umístění oscilovalo mezi třetím a čtvrtým místem. Snažili jsme se ze všech sil získat místo „na bedně“. A podařilo se!!! Dokonce jsme byli o pouhé dva trestné body za druhým družstvem. Radost nám to ale naprosto nezkazilo a my jsme mohli slavit. Každé předchozí kolo jsme oslavili pořádnou zmrzlinou v kloboucké cukrárně. Tentokrát jsme cestou na autobus slavili v brněnské Vaňkovce v Yobaru pořádnou dávkou vlastnoručně připravené dobroty.
Závěrem bych ráda poděkovala všem soutěžícím za čas, který věnovali přípravě, za jejich disciplinovanost a touhu po vítězství. Děkuji také jejich rodičům, kteří nás celou dobu podporovali a umožnili dětem se soutěže zúčastnit.
A vy, kteří se díváte na fotky ze soutěže a dumáte, proč máme na hlavách klobouky, vězte, že to značí naši příslušnost do „Klobouků“ u Brna (a pro mě taky výhodu hned zjistit, kde mám členy svého družstva).
Jana Petrášová
