V naší třídě 4. A je nás celkem devatenáct. Paní učitelka, paní asistentka a 17 žáků. Každý z nás má nějaké zájmy, záliby, něco umí, něco zná, něco dokáže. Máme tu šikovné sportovce, recitátory a hudebníky. Nadané matematiky i malíře. Někteří rádi čtou, jiní rádi skládají z lega. Někdo toho ví spoustu o počítačích, někdo o hokejistech Komety. Někdo má rád psy, jiný koně a někdo zase kočky.
A jeden z nás, Martin Doležel, má rád ptáky. Pozná je na obloze, v trávě, u krmítka. U mnohých zná i latinský název. Pozná je po hlase. Ví o nich spoustu zajímavých věcí. Kde hnízdí, jak se starají o mladé, čím se živí. S rodiči jezdí pravidelně ptáky pozorovat. Dokáže tiše vyčkávat a nádherně fotit. Zná významné ornitology, své fotografie prezentuje na speciálních webových stránkách. Zúčastnil se také kroužkování ptáků na mokřadu v Krumvíři. Svými znalostmi a zápalem pro opeřence nás téměř denně všechny vtahuje do tajemného světa ptáků.
Svým chováním a starostlivostí o ptáky nás Martin motivoval ve 3. třídě k projektu, který jsme nazvali Ptáčkové naši bráškové. V něm jsme pomáhali ptáčkům v okolí naší školy. Krmili jsme je a lepili jsme nálepky proti nárazu ptáků na okna školy.
Díky našemu Marťovi, našemu mladému ornitologovi, už poznáme motáka v letu, víme, kde hnízdí vlha pestrá, dokážeme vyjmenovat všechny druhy sýkorek, známe zákoutí rybníků v Mutěnicích a mnohé další.
Zkrátka, Martine, klobouk dolů.
Dagmar Urbanová, tř. uč.
